ONA: Darmo sa ty trápíš můj milý synečku,
 nenosím já tebe,nenosím v srdéčku,
 přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.
 
ON: Copak sobě myslíš má milá panenko,
 vždyť ty jsi to moje rozmilé srdénko,
 a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.
 
ONA: já sa udělám malů veveričků,
a já ti uskočím z dubu na jedličku,
 přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.
 
ON: já chovám doma taků sekerečku,
 ona mi podetne důbek i jedličku,
 a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.
 
ONA: já sa udělám tu malů rybičků,
a já ti uplynu preč po Dunajíčku,
 přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.
 
ON: já chovám doma takovů udičku,
 co na ni ulovím kdejaků rybičku,
 a ty přece budeš má,lebo mi tě pán Bůh dá.
 
ONA: já sa udělám tu veliků vranů,
a já ti uletím na Uhersků stranu,
 přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.
 
ON: já chovám doma starodávnů kušu,
 co ona vystřelí všeckým vranám dušu,
 a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.
 
ONA: já sa udělám hvězdičků na nebi,
 a já budu lidem svítiti na nebi,
 přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.
 
ON: sů u nás doma takoví hvězdáři,
 co vypočítajů hvězdičky na nebi,
 a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.
 
OBA: ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.