Nechávám si svou – svou duši malou
v hloubce ukrytou – pod bílou hladinou
ve vlnách se proháním – dnes nadechnout se smím
až osud můj se naplní – do květů ledových

celá se proměním
celá se proměním

Odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas
odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání
do snů ti tiše zpívám jak sama často usínám
neslyšíš moje přání

Uvnitř mě to svírá – samotnou němou
jsem malá mořská víla – s duší ztracenou
tak blízko tvého objetí – mé tiché prokletí
až osud můj se naplní – do květů ledových

celá se proměním
celá se proměním

Odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas
odpouštím ti zas jsem dotyk mořských řas
co před bouří tě ochrání
do snů ti tiše zpívám jak sama často usínám
odpouštím ti zas
odpouštím ti zas
neslyšíš moje přání...