Jsem jako Gvítr kterej zfoukne pírko ze tvejch dlaní, Dšpínu jedný noci, jako hygiena ranní 
Amivelká voda slzí, který spláchnou noční hříchy, Ctamburíny zvoní k Esoperaci míchy 
narovnám ti páteř, poškrábu ti záda, pofoukám ti srdce, zrada kamaráda 
lásky účel světí prostředky a smetí, špínu jedný noci, který neuletíš 
otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu 
vypustíš svou hříšnou duši do slanýho moře, neumírej děvče moje chti ti říct že: 

R/ 

Ohořelou Gkárou chtěl bych dojet Dke hvězdám, 
který Amisvítily z tvejch očí Cdřív než červotoči se do tvýho srdce Fdaj.
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám, 
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám. 

2/ 

Pláčem solíš otevřený rány co se hojí, tvoji krev i tělo příjímám pod obojí 
stejný lidi se soumrakem mají stejný stíny, zmizelas jak před přízrakem, padám do hlubiny 
tvůj pramínek vlasů zaliju včelím voskem, koukám na tu krásu a nechápu to mozkem 
to co jsi mi dala já nikomu už nedám, tak mi řekni má opičko proč tě marně hledám 
otevřená zlomenina srdečního svalu, trápení a kocovina, vůně tvýho žalu 
vypustíš svou hříšnou duši do slanýno moře, neumírej děvče moje chci ti říct, že: 

R/ 

Ohořelou károu chtěl bych dojet ke hvězdám, 
který svítily z tvejch očí dřív než červotoči se do tvýho srdce daj. 
V ohořelym autě už dva měsíce nedejchám, 
sám se svojí vinou, už nikdy nechci jinou, už asi nedoufám.