Jde déšť a já jdu s ním 
jdu městem jenž znám 
a hledám stopy včerejší včerejší 
jdu stejným směrem jak dřív 
a vzpomínám 
a všechno zdá se krásnější 

Ach Lásko voníš deštěm 
tady si řek 
myslím že vítr tehdy vál vítr vál 
jsou to už stovky let 
kabát si svlék 
a byl mi velký ale hřál 
krásná Lásko 

Jak dlouho dlouho ještě 
půjdu ti vstříc 
člověk je velmi krátce živ krátce živ 
má Lásko voníš deštěm 
jsi z plískanic 
však hřeješ stejně jako dřív 

I déšť jak dřív je stejný 
i já já jsem táž 
Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích 
Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš 
Jdu deštěm ve tvých šlépějích 
ó má Lásko