Před vobrazem stál
štětcem šermoval
mírně vrávoral
pak s příšernou grimasou děl:

Podejte mi samopal

Modernismu kal do kloaky cpal
konceptualismu výkvět
kyselinou pocákal.
Přemýšlel jak dál, běs jej náhle jal
žargon hrůzy v pranýř veda
do živého ťal.
Testament když psal, chlastal přitom grál
osm tlustých netopýrů za svědky si vzal.
Zvědavec se ptal inkoust kolik stál?
lakomec všal vlastní krví
lejstro podepsal.
Pozejtří je bál roztancuje sál
bledé dámě v černé kápi
dvoří se náš král.

Podejte mi samopal