Nad stádem koní
 podkovy zvoní, zvoní,
 Černý vůz vlečou,
 a slzy tečou
 a Já volám...

 Tak neplač můj kamaráde,
 Náhoda je blbec, když krade,
 Je tuhý jak veka,
 a řeka ho splaví,
 Máme ho rádi

 No tak co, tak co, tak co....

 Vždycky si přál,
 až bude popel,
 i s kytarou,
 vodou ať plavou,
 jen žádný hotel,
 s křížkem nad hlavou,

 Až najdeš místo,
 kde je ten pramen,
 a kámen, co praská,
 budeš mít jisto,
 patří sem popel,
 a každá láska,

 No tak co, tak co, tak co...

 Nad stádem koní,
 podkovy zvoní, zvoní,
 Černý vůz vlečou,
 a slzy tečou
 já šeptám...

 Vysyp ten popel kamaráde,
 do bílé vody, vody,
 Vyhasnul kotel,
 a náhoda je,
 štěstí od podkovy...