Jako vášeň, která hasne v kouři,
namačkaná bez ostychu, v zastupu živočichů,
jako jas dálkových světel,
jako nad talířem večer mi mizíš.
a mizíš někde v dávno,
jsi láska, co mě škrtí, já na pokraji smrti,
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě a křičím.

Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště

Jako touha, sklem co neprorazí,
nekonečné břehy,
s kufry plných něhy
zvu obchodníky s deštěm,
chci koupit to Tvé JEŠTĚ a slyším,
v rozestlaném tichu,
zvuky autoplánů, co unáší Tě ránům,
jsi tečka v kalendáři,
co nadosmrti září a křičí.

Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště

Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš
Slova jsou jen kapky deště a Ty voláš, ať prším ještě
Slova jsou jen kapky deště