To byl vám den, tak ve dvou jen
 a byla krásná jako náhlý šťastný sen.
 Strom bíle kvet, no prýma svět,
 když tajně šly jsme spolu nočním městem ven.

 Noc horkých hvězd, noc vratkých cest,
 noc něžných tuláků, co tmou se dají svést.
 Noc která ví, noc která smí,
 noc o které se nikdo víc už nedoví.

 Poslouchej chci říct buď má jen,
 zašeptám teď hned jak rád tě mám.
 Poslouchej chci říct buď má jen,
 jenom má buď řeknu lásko, navždy má.

 Svět byl tak náš, vždyť též to znáš,
 když z ústy na ústech až k hvězdám odlétáš.
 Zas voní stráň, dlaň hledá dlaň
 a příběh nám jak v krásné knížce začíná.

 Poslouchej chci říct buď má jen,
 zašeptám teď hned jak rád tě mám.
 Poslouchej chci říct buď má jen,
 jenom má buď řeknu lásko, navždy má.

 Poslouchej chci říct....
 .......lásko, navždy má.

 Navždy má.
 Navždy má.