Ona: Vzduch je těžký jak ta měď, [bad word] tvé znám nazpamět
a teď naposled už přitisknou se k mým.

On: Nač myslíš?
Ona: Nač myslíš?
On: Vždyť vím.
Radši přimkni se blíž,
slova jsou jen na obtíž.

Ona: Vzduch je cí [bad word] po něčemm
před čím sotva utečem.
Stín jak tichošlápek připojil se k nám.

On: Nač myslíš?
Ona: Nač myslíš?
On: Ó, to znám.
Radši ode mne vem
kytku s tichým úsměvem.

On: Ou!
Pusu ti dám,
já půjdu tam a ty tam.
Bye bye, štěstí, bye bye.
Jsem tvůj apríl ne máj.
On: Buď si, co se má stát.
Lepší je se pousmát.

On: Nevyčítám,
já půjdu tam a ty tam.
Tak čau, štěstí, hej hej.
Nech pláč, raděj se směj.
On: O tvůj úsměv, já bloud,
totiž toužím zbohatnout.

Ona: Vzduch už lehčí je než byl.
To tvůj úsměv způsobil.
I když každou chvíli musím vstát a jít.

On: Nač myslíš?
Ona: Nač myslíš?
On: Nech být.
O ten úsměv, já vím,
o ten jde nám především.

On: Ou!
Pusu ti dám,
já půjdu tam a ty tam.
Bye bye, štěstí, bye bye.
Jsem tvůj apríl ne máj.
On: Buď si, co se má stát.
Lepší je se pousmát.

On: Nevyčítám,
já půjdu tam a ty tam.
Tak čau, štěstí, hej hej.
Nech pláč, raděj se směj.
On: O tvůj úsměv, já bloud,
totiž toužím zbohatnout.

On: Nevyčítám,
já půjdu tam a ty tam.
Tak čau, štěstí, hej hej.
Nech pláč, raděj se směj.
On: O tvůj úsměv, já bloud,
navždy toužím zbohatnout.