ONA: Darmo sa ty trápíš můj milý synečku,
nenosím já tebe,nenosím v srdéčku,
přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.

ON: Copak sobě myslíš má milá panenko,
vždyť to jsi to moje rozmilé srdénko,
a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.

ONA: já sa udělám malů veveričků,
a já ti uskočím z dubu na jedličku,
přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.

ON: já chovám doma taků sekerečku,
ona mi podetne důbek i jedličku,
a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.

ONA: já sa udělám tu malů rybičků,
a já ti uplynu preč po Dunajíčku,
přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.

ON: já chovám doma takovů udičku,
co na ni ulovím kdejaků rybičku,
a ty přece budeš má,lebo mi tě pán Bůh dá.

ONA: já sa udělám tu veliků vranů,
a já ti uletím na Uhersků stranu,
přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.

ON: já chovám doma starodávnů kušu,
co ona vystřelí všeckým vranám dušu,
a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.

ONA: já sa udělám hvězdičků na nebi,
a já budu lidem svítiti na nebi,
přece tvoja nebudu,ani jednu hodinu.

ON: sů u nás doma takoví hvězdáři,
co vypočítajů hvězdičky na nebi,
a ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá.

OBA: ty musíš býti má,lebo mi tě pán Bůh dá